Ministrantský tábor v Tasově

Původně jsme nemohli najít vhodné místo pro náš prázdninový tábor (21. - 28. července 2024) a nakonec doufali, že se najde vlastně téměř cokoliv, kde bychom ho mohli uspořádat. A fara v Tasově zrovna na uspořádání tábora původně nevypadala. Tamní farníci v čele s otcem Petrem Balátem však během jara faru připravili do takové podoby, že jsme skutečně mohli na Vysočinu vyrazit za novými zážitky na krásné táborové téma: Narnie (inspirováno fantastickým dílem C. S. Lewise).

Organizace se ujali starší ministranti pod vedením Václava Kroutila, který spolu s Petrem Gabrhelem ml. (i starším), Jakubem Václavkem a Jakubem Blažkem připravili soubor úžasných her, které postupně sledovaly děj nejznámější Lewisovy narnijské knihy Lev, čarodějnice a skříň.

19 táborníků se rozdělilo do čtyř týmů/rodů pojmenovaných po jednotlivých narnijských králích. Už v první orientační hře v přírodě si museli najít sami cestu do Narnie (až do Tasova), tedy projít skříní do nového světa, který pro ně tasovská fara na týden představovala. Nechyběly ani kožešinové kabáty, kterými se museli přes skříň doslova prodrat… Další program pak pokračoval v tomto duchu každý den a držel se těchto témat: Bobři, Příchod do tábora, Narnijské hry, Kamenný stůl, Bitva a Lov bílého jelena. Bohatý a akční program střídal klid a pohodu u táboráku, vyrábění triček, vlajek, ale třeba i mečů a štítů. Nechyběl ani duchovní program v setmělém kostele u rozžatého paškálu doprovázený kytarou a zpěvem.

Počasí nám celkem přálo, mohli jsme se brodit nedalekou řekou Oslavou, ale třeba se jít osvěžit na velkomeziříčské koupaliště, anebo stavět bobří hráze. Nechyběly ani chvíle napětí, to třeba, když zlá čarodějnice Jadis unesla Edmunda (a tedy i všechny naše kapitány) a členové každého královského rodu si je museli jít hledat lesem až na její horu (pochod s hledáním cesty o délce asi 20 km). Knihy Narnie jsou plné různých dobrodružných příběhů, stejně tak i náš tábor – všichni účastníci se museli ještě doma připravit četbou anebo třeba i shlédnutím stejnojmenného filmu. Všichni tedy dobře znali osudy čtyři narnijských králů i dobrého a spravedlivého Aslana, s nímž jsme také prožívali i jeho skon na Kamenném stole, ale i slavný návrat do Narnie.

V okolí Tasova je krásná příroda, a tak jsme se snažili k pestrému programu využívat i vše, co nám nabízela. Stejně tak jsme byli rádi i za tamní školní sportovní areál, kde jsme si užili spoustu oblíbených her a soutěží. Někteří si např. poprvé v životě vyzkoušeli hru baseball, to byste se ale divili, jak šikovní pálkaři mezi námi byli. Kromě dvou kluků, které jsme nedokázali vzbudit (ach ta únava…), se všichni statečně vydali na noční hru, kde se jim poctivě v ulicích Tasova věnovalo dvanáct strašidel…

V rámci jednoho z výletů jsme navštívili také nedaleký Budišov a jeho historický kostel a faru, kde někteří využili možnosti se smířit s Bohem. Otec Petr Balát svým vřelým lidským přístupem přijal i nejmladší ministranty, kteří tak měli možnost se dětskou formou důvěrného rozhovoru s touto svátostí seznámit. V neděli před odjezdem jsme se pak snažili slavnostním způsobem poděkovat místní farnosti, jak nás přijala – plný kostel zaplnili ministranti s vlajkami, jáhen Jan Husek kázal a my ostatní zpívali… Za odměnu jsme k obědu na cestu dostali od dojaté farnice dva krásné a dobré frgály. Děkujeme!

V celotáborové hře zvítězil červený tým (rod) královny Lucie a tvořili jej: Ondřej Číhal, Robert Ozorovský, Eliáš Filip a Martin Gabrhel. A že jejich soutěžní výkony byly opravdu famózní, svědčí to, že tři z nich ovládli celkové hodnocení jednotlivých věkových kategorií. Ondra byl nejlepší mezi staršími, Eliáš mezi prostředními a Martin vévodil nejmladším. Ale nakonec nebylo tolik důležité, kdo co vyhrál, protože kluci spolu vytvořili perfektní partu, na kterou budou určitě rádi vzpomínat. Bylo nám všem spolu moc fajn a děkujeme Bohu za to, že nás všechny dal na ten krásný týden dohromady a chránil nás od větších úrazů. A že jsme nerozbili na faře víc než jedno okno…

Co možná ještě stojí za zmínku je to, že nedaleko od nás hnízdili čápi. A ti se často chodili dívat i na nás (na střechu fary) a ťukali nám zobákem na komín... i třeba v tom jsme mohli spatřovat Narnii, která nás celý týden provázela...

Velké díky všem, kteří tábor připravili, zvláště našim vedoucím. Největší díl práce odvedl Václav Kroutil s podporou Petra Gabrhela ml. Za veškerou pomoc děkujeme také jáhnovi Jendovi Huskovi. Kuchyni se věnoval František Kroutil st. s podporou našeho šikovného jáhna. O technickou podporu, naše zdraví a muziku se postaral především Petr Gabrhel st. Za finanční i organizační podporu děkujeme Pavle a Pavlovi Zapletalovým. Srdečné poděkování patří místnímu panu faráři otci Petrovi, který našemu táboru dodal citlivého a milého ducha, great job, otče!

František Kroutil, tradiční výrobce guláše a bramboráků